|
§ 1 - Účel, působnost a podklady
(1) Svaz prodejců
a opravářů motorových vozidel České republiky (SAČR)(1), celostátní profesní/živnostenské
sdružení, zřizuje v České republice rozhodčí a smírčí komise. Jejich úlohou je
v rozhodčím a smírčím řízení řešit mimosoudní cestou majetkové spory mezi
zákazníkem a autoopravnou (bez ohledu, zda jde o fyzické nebo právnické
osoby), pokud se na takovém řízení oboustranně dohodnou. Autoopravna musí být
členem SAČR nebo se SAČR uzavřít v tomto smyslu písemnou dohodu. Takovou
rámcovou dohodu mohou pro své dealery uzavřít i výrobci nebo oficiální
importéři nových vozidel.
Řešení sporů v rozhodčím a smírčím řízení evidentně šetří stranám sporu čas,
peníze (náklady soudního řízení atd.), napomáhá udržení dobrého image firmy i
efektivní ochraně určitých práv zejména podnikatelských subjektů. Řízení je
rychlejší, méně formální, jednoinstanční a poskytuje značnou záruku
odbornosti, byť nemá přímou právní závaznost. Navíc, jak dále uvedeno, je pro
obě strany sporu standardní rozhodčí a smírčí řízení bezplatné.
(2) V rozhodčím a smírčím řízení se řeší zásadně majetkové spory, jejichž
předmětem je majetek, nebo jejichž předmět lze vyjádřit v majetkových
hodnotách, především v penězích. Bez ohledu na okolnost, zda jde o spor
směřující k povinnosti plnit, činit, popřípadě zdržet se určitého jednání, či
o spor na určení konkrétního práva nebo právního vztahu. Spor se tedy může
týkat jak věcí, tak práv. Majetková hodnota může být jak hmotná, tak nehmotná.
(3) Z okruhu majetkových sporů jsou vyňaty spory vzniklé v souvislosti s
výkonem rozhodnutí, jakož i spory vyvolané prováděním konkurzu nebo
vyrovnání,k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu.
V rozhodčím a smírčím řízení nelze také řešit majetkové pracovní spory a
právní věci týkající se osobního stavu.
(4) Tento statut a řád jsou koncipovány jednak na vybraných zásadách platného
zákona o rozhodčím řízení (2), dále pak dle obdobných statutů rozhodčích a
smírčích komisí pro autoopravárenství a prodej ojetých vozů ve státech
Evropské unie (3). Instituce rozhodčích a smírčích komisí je zahrnuta v návrhu
nových podmínek údržby a oprav silničních vozidel (§ 12), který vypracoval
SAČR.
(3) SAČR na vyžádání poskytne seznam ustavených komisí, včetně personálního
obsazení (jména a adresy členů) a regionální působnosti, jakož i tento statut
a řád všem subjektům uvedeným v § 1 odst.1, kterých se předmětné řízení týká.
Autoopravny mohou možnost řešení sporů prostřednictvím rozhodčích a smírčích
komisí využívat jako součást smluvních vztahů se zákazníky, resp. jako
specifickou formu rozhodčí doložky (např. jako odkaz pro řešení možných sporů
na zakázkovém listu či účtu za opravu nebo služby apod.).
§ 2 - Rozhodčí a smírčí komise
(1) Rozhodčí a
smírčí komise se ustavují na základě rozhodnutí správní rady SAČR. Toto
obsahuje kontaktní adresu, místo působení a personální obsazení komise, včetně
jejího předsedy. Správní rada SAČR také uvedené komise ruší
a odvolává jejich členy.
(2) Členy rozhodčích a smírčích komisí (rozhodce) jmenuje na základě
rozhodnutí správní rady SAČR prezident SAČR písemnou formou. Funkci rozhodce
může vykonávat jen zletilá, nestranná, nezávislá, odborně a právně způsobilá
osoba, která písemně deklarovala přijetí této funkce a zároveň dodržení zásady
nezávislosti a nestrannosti ve všech projednávaných případech v rámci svého
členství a působení v rozhodčí a smírčí komisi. U každého člena komise je
zároveň určen minimálně jeden náhradník. Členové uvedených komisí jsou
jmenováni na období 3 let, přičemž není vyloučeno opakované funkční období
téhož člena.
(3) Rozhodčí a smírčí komise se skládá ze tří členů, z nichž jeden je zástupce
SAČR a dva jsou zaměstnanci nebo smluvní partneři znaleckých ústavů ÚSMD/Dekra
a IBS expert. Uvedený počet a složení komise lze dle povahy sporu rozšířit.
Jedná se zejména o další rozhodce s právnickým vzděláním, případně zástupce
výrobců/importérů vozidel, pojišťoven, autoklubů atd., které by navrhly obě
strany sporu a komise by je akceptovala. Počet členů rozhodčí a smírčí komise
musí být vždy lichý.Jen v jednoduchých případech rozhodčího a smírčího řízení
je přípustný i jediný rozhodce, souhlasí-li s tím obě strany.
(4) Předseda rozhodčí a smírčí komise je určen jako kontaktní osoba pro
spojení se Svazem prodejců a opravářů motorových vozidel České republiky
(SAČR).
§ 3 - Rozhodčí a smírčí řízení
(1) Rozhodčí a
smírčí řízení se zahajuje tak, že se zpravidla zákazník (jedna strana sporu)
po dohodě s autoopravnou (druhá strana sporu) obrátí na Svaz prodejců a
opravářů motorových vozidel České republiky (SAČR) s předmětem sporu - žalobou na autoopravnu s tím, že zároveň
požádá o rozhodčí a smírčí řízení. Je rovněž možné, aby se na SAČR v předmětné
věci obrátila autoopravna, opět po dohodě se žalujícím zákazníkem, nebo takto
učinily obě strany společně. Taková žádost musí mít písemnou formu, musí být
podána neprodleně po seznání sporné věci a v průběhu zákonné záruky za
provedenou práci nebo službu.
(2) Žádost o rozhodčí a smírčí řízení a žaloba musí obsahovat přesné údaje o
obou stranách sporu (jména, adresy, příp. IČO), vylíčení skutkové podstaty
sporu (zejména identifikaci předmětného vozidla apod.), pečlivou formulaci
žalobního petitu (návrhu na rozhodnutí) a eventuálně průvodní materiály
(obzvláště zakázkové listy, faktury apod.). Žádost a žaloba musí být
podepsána, u právnických osob statutárním zástupcem nebo připojena plná moc
zastupujícího zmocněnce. Nedílnou součástí žádosti je prohlášení žalující
strany, že se se žalovanou stranou na řízení dohodly a dobrovolně se podřídí
rozhodnutí komise, a že v dané věci nebyla zahájena soudní cesta, neboť
v takovém případě je rozhodčí a smírčí řízení vyloučené.
(3) SAČR zaregistruje přijetí žádosti o řízení a žaloby a předá ji předsedovi
smírčí a rozhodčí komise, která je regionálně příslušná žalující straně.
Strany se také mohou předem dohodnout na volbě jiné komise, než místně
příslušné. Ta pak spor dále řeší v souladu s tímto statutem a řádem. Předseda
komise zajistí, aby žalobu obdrželi všichni členové komise.
(4) Rozhodčí a smírčí komisi svolává předseda a to buď v pravidelných
termínech nebo podle potřeby tak, aby bylo možno dodržet lhůty vyplývající z
tohoto statutu (viz § 4 odst.3).
(5) Rozhodčí a smírčí komise nejprve posoudí, zda je dle statutu oprávněna
rozhodovat a zda má žaloba náležitosti dle § 3 odst.2. Pokud ano, následuje
rozhodčí a smírčí řízení. Pokud ne, komise vydá usnesení, že nemá pravomoc
k rozhodnutí a sdělí ho oběma stranám, a v kopii SAČR, nebo si vyžádá doplnění
materiálu apod.
(6) Je-li komise oprávněna rozhodovat a náležitosti žaloby jsou pro zahájení
řízení dostačující, oznámí stranám, že je oprávněna k rozhodčímu a smírčímu
řízení a sdělí jim personální obsazení komise. Zároveň si vyžádá písemné
stanovisko žalované strany. Toto se neuplatňuje v případě, kdy obě strany
požádají o řízení a předají zároveň svá stanoviska a požadavky. Na sdělení
stanoviska je žalované straně určena lhůta zpravidla do 4 týdnů.
(7) Pokud žalovaná strana v uvedené lhůtě své stanovisko nesdělí, komise tuto
skutečnost oznámí písemně žalující straně a rozhodčí a smírčí řízení tím
končí. Řízení skončí i v tom případě, že žalovaná strana sdělí, že akceptuje
požadavky žalující strany a vyhovuje jim, nebo se kdykoliv v průběhu řízení
obrátí některá strana sporu na soud. O ukončení řízení z uvedených důvodů
pořídí komise stručný zápis formou usnesení a kopii předá na vědomí SAČR.
(8) Vlastní rozhodčí a smírčí řízení má zpravidla formu ústního projednání "ad
hoc", tedy rozhodování konkrétního majetkového sporu. Písemná forma řízení je
přípustná jen tehdy, když se na tom obě strany sporu shodnou, zejména tehdy,
když by ústní jednání nepřineslo žádné podstatné poznatky. Řízení je
neveřejné, ale komise může povolit, aby se jednání zúčastnili i další osoby,
které obě strany požadují (např. svědci, znalci apod.).
(9) Místo a termín rozhodčího a smírčího řízení a ústního jednání určuje
předseda komise. Písemné oznámení o konání zasílá oběma stranám nejpozději 10
dní před termínem řízení a ústního jednání.
(10) Ústního projednání se zúčastní obě strany sporu, případně jimi pověření
zástupci. Pokud se některá ze zúčastněných stran, kterým bylo sděleno
prokazatelným způsobem místo a termín řízení a ústního jednání, bez řádného
vysvětlení nedostaví, má předseda rozhodčí a smírčí komise právo další řízení
ukončit. O této skutečnosti provede komise zápis formou usnesení a kopii předá
na vědomí SAČR.
(11) Rozhodčí a smírčí komise je schopna rozhodovat, když jsou jednání
přítomni alespoň 3 členové komise (minimální počet) nebo jejich náhradníci,
není-li stranami dohodnut pouze jediný rozhodce (§ 2 odst.3). Minimální
personální obsazení komise zajišťuje její předseda, jinak by muselo být
vlastní jednání odročeno. Každý člen komise je povinen bez odkladu sdělit
všechny okolnosti, které by mohly vzbudit oprávněné pochybnosti o jeho
nepodjatosti a pro něž by byl jako rozhodce vyloučen. Členové komise jsou
rovněž povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděli v
souvislosti s výkonem své rozhodčí a smírčí funkce.
(12) Strany mají v rozhodčím a smírčím řízení rovné postavení a musí jim být
dána plná příležitost k uplatnění jejich práv. Komise rozhoduje podle platného
hmotného práva pro spor rozhodného (základními předpisy hmotného práva v ČR
jsou např. občanský a obchodní zákoník), ale může také rozhodnout podle zásad
spravedlnosti. To znamená, že rozhodnutí nemusí být v souladu s hmotným
právem, jestliže mezi zákonnou úpravou určité otázky a konkrétním případem
existuje nějaký protiklad, takže výsledkem aplikace hmotného práva by byla
nespravedlnost.
(13) Všichni členové komise jsou zavázáni postupovat během řízení tak, aby na
strany působili ve smyslu smírného vyřešení sporu. Pro dosažení smíru musí
vyčerpat všechny dostupné prostředky. Komise musí mít pro řízení připraveny
vlastní návrhy smíru. Na žádost stran lze smír uzavřít ve formě rozhodčího
nálezu.
(14) O průběhu řízení provede komise alespoň stručný záznam. V tom se uvede
zejména datum, hodina a místo jednání, kdo byl přítomen, vyjádření stran,
provedení důkazů, výpovědi případných znalců, svědků apod.
§ 4 - Rozhodčí nález
(1) Rozhodčí a
smírčí řízení je ukončeno vydáním rozhodčího nálezu nebo vydáním usnesení v
případech, kdy se nevydává rozhodčí nález (např. ukončení řízení dle § 3 odst.
5, 7 a 10). Pokud je komise vícečlenná, rozhodčí nález je usnesen, hlasuje-li
pro něj většina rozhodců, přičemž každý má jeden hlas. Hlasování je neveřejné,
bez přítomnosti stran. Komise může se souhlasem stran rozhodčí nález vyhlásit
ústně, preferuje se ale písemná forma.
(2) Rozhodčí nález musí být ve výroku určitý a obsahovat odůvodnění. Úvodní
část nálezu obsahuje především jména rozhodců s označením předsedy, místo a
datum vydání nálezu, jména a adresy stran sporu a stručné uvedení předmětu
sporu (např. o náhradu škody apod.). Výroková část uvádí povinnosti strany
odsouzené k určitému plnění, lhůtu splnění atd. Všichni členové komise stvrdí
veškerá vyhotovení rozhodčího nálezu (zpravidla 2 pro strany, 1 pro komisi a 1
pro archiv SAČR) svými podpisy.
(3) Písemné vyhotovení rozhodčího nálezu je doručeno stranám a SAČR v termínu,
který je v souladu se zásadou rozhodčího a smírčího řízení, že toto je
zpravidla uzavřeno nejpozději do 3 měsíců od jeho zahájení. Z důvodů co
nejrychlejšího průběhu celého řízení je v jednodušších případech
upřednostňováno vypracování rozhodčího nálezu přímo na místě na konci ústního
projednání sporu.
(4) Rozhodčí a smírčí řízení je jedno-instanční. Eventuální chybné rozhodnutí
komise nebo rozhodnutí, s nímž není ani jedna ze stran spokojena, není důvodem
ke zrušení rozhodčího nálezu. Proti vydanému rozhodčímu nálezu není přípustný
žádný opravný prostředek, jakékoliv další rozhodčí a smírčí řízení v téže věci
je vyloučené.
(5) Rozhodčí nález nemá účinky pravomocného soudního rozsudku. Strany sporu
plní výrok nálezu dobrovolně a ve lhůtě stanovené v nálezu. Vydání nálezu
nevylučuje následné soudní řízení.
§ 5 - Náklady rozhodčího a smírčího řízení
(1) Rozhodčí a
smírčí řízení je pro subjekty uvedené v § 1 odst.1 bezplatné. Nárok na odměnu
či náhradu nákladů nemají členové komise, ani zástupci stran, znalci, svědci a
další osoby, které se na žádost stran nebo komise zúčastnili ústního jednání
rozhodčí a smírčí komise.
(2) Pokud komise uzná, že si rozhodčí a smírčí řízení vyžaduje vypracování
znaleckých posudků, překladů a jiných podkladů speciální povahy, seznámí s tím
strany sporu. Po jejich souhlasu nechá předseda uvedené podklady pro
rozhodnutí vypracovat s tím, že je objedná a uhradí zpravidla žalující strana.
Může to dle povahy věci být i strana žalovaná nebo tak mohou učinit stejným
dílem obě strany.
§ 6 - Účinnost
Tento statut a
řád nabývá účinnosti dnem 1.listopadu 1999.
Stručný komentář
Svaz prodejců a opravářů motorových vozidel České republiky (SAČR) se rozhodl vytvořit systém
rozhodčích a smírčích komisí, jehož účelem je řešit mimosoudní cestou
majetkové spory mezi zákazníky a autoopravnami. Bez ohledu na okolnost, zda
jde o fyzické nebo právnické osoby, pokud se na takovém řízení oboustranně
do-hodnou. Autoopravna musí být členem SAČR nebo se SAČR uzavřít v tomto
smyslu písemnou dohodu. Dohoda se může týkat i specifické skupiny autoopraven
(např. dealerské sítě výrobce/importéra vozidel apod.). Svaz bude v tomto
směru jednat s výrobci vozidel (zejména se servisními službami Škoda Auto
a.s.) i oficiálními importéry nových vozidel a nabídne jim již od počátku
účast v systému. Řešení sporů v rozhodčím a smírčím řízení evidentně šetří
stranám sporu čas, peníze (náklady soudního řízení atd.), napomáhá udržení
dobrého image firmy i efektivní ochraně určitých práv, zejména podnikatelských
subjektů. Řízení je rychlejší, méně formální, jen jednoinstanční a poskytuje
značnou záruku odbornosti, byť nemá přímou právní závaznost.
Už ve starověkém Římě se spory velmi často vyřizovaly tak, že si strany
zvolily váženého občana jako rozhodce (arbitra), jehož rozhodnutí se poté
dobrovolně podrobily. S rozvojem průmyslu a obchodu se rozhodčí řízení
rozšířilo především pro vyřizování sporů mezi obchodníky, kdy důraz byl kladen
na ukončení sporu smírem. Už tehdy byla snaha vyhnout se v řadě sporů státnímu
soudnictví. Postupně vznikala různá sdružení, která měla za úkol posloužit
jako rozhodčí místo ve sporech mezi jejich členy pomocí "tribunálů" rozhodců,
kterými se stávaly osoby požívající všeobecnou důvěru a odbornou i mravní
autoritu.
Dvoustranné mezinárodní dohody zahrnující uznávání a výkon rozhodčích nálezů
uzavíralo Československo již ve dvacátých letech. Později vzhledem k tomu, že
v komunistických státech prakticky neexistoval soukromý sektor, bylo
rozhodování sporů mezi podniky svěřeno státní arbitráži a rozhodování sporů
mezi občany soudům (kromě rozhodčích komisí závodních výborů ROH pro pracovní
spory). Rozhodčí řízení v pravém slova smyslu takřka zmizelo i z povědomí, až
na úzký okruh lidí zabývajících se v té době zahraničním obchodem.
V mnoha státech představuje rozhodčí řízení alternativu pro řešení sporů nejen
v mezinárodních, ale i vnitrostátních obchodních stycích. Přijetím zákona
č.216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, se k nim
připojila i Česká republika.
Autoopravny v České republice, obzvláště ty, které jsou členy SAČR, mají sice
možnost při uzavírání smlouvy se svými zákazníky/obchodními partnery uzavřít
dle citovaného zákona rozhodčí smlouvu, resp. rozhodčí doložku, v důsledku
čehož by vyloučily pravomoc soudu projednávat již nebo v budoucnu vzniklý
majetkový spor. Z charakteru činnosti většiny těchto podnikatelských subjektů
to ale není v běžné praxi využitelné.
Aby autoopravna individuálně uzavírala se zákazníky rozhodčí smlouvu na
jednotlivé již vzniklé spory, absolvovala proceduru výběru a určení rozhodců a
dodržela i další ustanovení zákona o rozhodčím řízení, to není reálné.
Teoreticky by mohla dohadovat se zákazníky aplikaci rozhodčí doložky paušálně
pro všechny spory, které by v budoucnu vznikly. I pak by ovšem bylo nutné
zvládnout proceduru jmenování rozhodců a dalších ustanovení zákona. Ani to
není pro většinou malé spory v praxi realizovatelné. O organizační stránce
věci, vazbě na soudy a finančních nákladech ani nemluvě.
Také možnost, aby se autoopravny individuálně obracely na stálý rozhodčí soud,
je víceméně teoretická. V České republice existují jako stálé rozhodčí soudy
jen Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR a Burzovní
rozhodčí soudy. Ty pro řešení většiny majetkových sporů zákazníků a
autoopraven v praxi nepřicházejí do úvahy. Vytvoření dalšího rozhodčího soudu,
kupříkladu Svazem prodejců a opravářů motorových vozidel České republiky
(SAČR), je z řady důvodů vyloučené. Zákon o
rozhodčím řízení stanoví, že stálé rozhodčí soudy mohou být zřízeny pouze na
základě zákona (§ 13 odst.1), tedy jiného než o rozhodčím řízení. Žádná
instituce, živnostenské společenstvo nevyjímaje, tudíž nemůže sama svým
rozhodnutím rozhodčí soud zřídit, aniž by k tomu byl vydán nový zákon.
Aby i přes uvedené okolnosti bylo možné určité prvky zákonného rozhodčího
řízení zavést i v autobranži, rozhodl se SAČR využít zahraničních zkušeností
se zřizováním a činností rozhodčích míst a komisí v rámci celostátních
profesních sdružení živnostenského charakteru. V tomto směru se přímo nabízel
systém rozhodčích a smírčích řízení v oblasti autoopravárenství a prodeje
ojetých vozidel v SRN. Ve Spolkové republice Německa zřídil Ústřední svaz
německých autoopraven (ZDK - Zentralverband Deutsches Kraftfahrzeuggewerbe) ve
spolupráci s autoklubem ADAC již v roce 1970 první rozhodčí a smírčí místa a
komise pro mimosoudní řešení majetkových sporů zákazníků a autoopraven ve
sféře údržby a oprav silničních vozidel do celkové hmotnosti 2,8 t a prodeje
ojetých vozidel. Do současné doby už v SRN pracuje cca 150 těchto
"Schiedsstellen". V roce 1997 kupříkladu přijaly tyto rozhodčí a smírčí
místa/komise v SRN celkem 13 277 žalob, o 4,38 % více než rok předtím. Z
tohoto počtu bylo 25 % odmítnuto jako neodůvodněných (nebo z jiných příčin) a
ostatní řešeny v rámci rozhodčího a smírčího řízení. Přes 80 % řízení bylo
ukončeno smírem.
Zajímavé je i vyjádření hrubého procentního podílu různých předmětů sporu,
resp. důvodů žaloby: 37 % - neúměrně vysoký účet, 22 % - nekvalitní
práce/neodstraněné závady, 17 % - účtované práce, které nebyly objednány
a uvedeny v zakázkovém listu, 12 % - provedení prací, které nebyly nutné, 7 %
- nejasný účet, 4 % - neprovedení požadovaných prací atd.
Německá rozhodčí místa/komise pro mimosoudní řešení majetkových sporů
zákazníků a autoopraven pracují na základě směrnice "Muster-Geschäfts-und
Verfahrensordnung der Schiedsstelle für das Kraftfahrzeuggewerbe". Tato
směrnice byla, kromě uvedeného zákona o rozhodčím řízení, základním podkladem
pro zpracování statutu a řádu rozhodčích a smírčích komisí SAČR.
Zástupci německého svazu ZDK při jednáních na dané téma doporučovali zřízení
obdobného systému i v ČR, neboť v SRN se vcelku osvědčuje.
Jak již bylo v úvodu konstatováno, SAČR chce nabídnout řešení majetkových
sporů rozhodčím a smírčím řízením prostřednictvím komisí prakticky všem
zákazníkům (fyzickým i právnickým osobám) a autoopravnám, které jsou členy
SAČR, ale i dalším autoopravnám v České republice.
Dohodu o připojení k systému rozhodčích a smírčích komisí SAČR mohou se svazem
individuálně uzavřít nečlenské autoopravny nebo výrobci (jako Škoda Auto a.s.)
a oficiální importéři nových automobilů. Ti by pak uzavřeli rámcovou dohodu
zpravidla pro všechny své dealery. Pochopitelně se předpokládá, že by řada
takto do systému zapojených autoservisů rozšířila členskou základnu svazu.
SAČR zajistí, aby se o možnosti mimosoudního řešení sporů mezi zákazníky
a autoopravnami dozvěděla široká motoristická veřejnost a prakticky všechny
autoopravny v České republice.
Předpokládá se, že autoopravny, které se pro tento systém rozhodnou, budou
eventualitu rozhodčího a smírčího řízení používat jako nedílnou součást
smluvních vztahů se zákazníky (např. jako odkaz pro řešení možných sporů na
zakázkovém listu či účtu za opravu nebo služby apod.).
Instituce rozhodčích a smírčích komisí je zahrnuta v návrhu nových podmínek
údržby a oprav silničních vozidel (§ 12), který vypracoval SAČR.
Svaz prodejců a opravářů motorových vozidel České republiky (SAČR) vypracuje pro rozhodčí a smírčí komise podrobnější
směrnice a vzory pro základní úkony rozhodčího a smírčího řízení (např.
oznámení o oprávněnosti k rozhodčímu a smírčímu řízení a personálního obsazení
komise, předvolání účastníků řízení k jednání, záznam o průběhu řízení, vzor
rozhodčího nálezu atd.), pro autoopravny (i komise) vzory rozhodčí doložky,
žádosti o rozhodčí a smírčí řízení a žaloby apod.
Lze předpokládat, že instituce a síť rozhodčích a smírčích komisí SAČR bude v
České republice vytvářena postupně. Souvisí to jednak s možnostmi
spolupracujících znaleckých a expertních ústavů ÚSMD a.s/Dekra a IBS expert,
jednak s faktem, že standardní rozhodčí a smírčí řízení je pro zákazní ky a
autoopravny bezplatné. SAČR nedisponuje volnými prostředky pro placení členů
komisí a i pod tímto zorným úhlem je nutno systém vytvářet a hodnotit.
I když zřejmě zpočátku, dokud se existence mimosoudních řešení sporů nedostane
do podvědomí zákazníků i autoopraven, nebude počet případů těchto řízení
velký, za určitou dobu může jít v rámci celé České republiky odesítky, možná
stovky případů za rok. Výsledný počet komisí by pak měl zajišťovat, aby
většina rozhodčích a smírčích řízení byla zpravidla uzavřena do 3 měsíců od
jejich zahájení.
Resumé:
Svaz prodejců a opravářů motorových vozidel České republiky (SAČR) vytvořením instituce rozhodčích a
smírčích řízení prostřednictvím komisí hodlá učinit vstřícný krok vůči českým
autoopravnám a zvláště jejich zákazníkům, na kterých je rozhodující měrou
závislá existence autoopraven jako podnikatelských subjektů.
Tento krok nemá charakter nějakého vyloženě českého projektu, ale je
koncipován prakticky shodně jako obdobný systém ve Spolkové republice Německa,
případně v dalších státech Evropské unie, kde se v praxi osvědčil.
Systém navíc vychází ze zásad stávajícího zákona o rozhodčím řízení a návrhu
nových podmínek údržby a oprav silničních vozidel v ČR.
______________________
(1)Svaz prodejců a opravářů motorových vozidel České republiky (SAČR) je celostátní profesní sdružení
(živnostenské společenstvo) registrované 29.12.1993 MV ČR pod čj.:
VSP/1-300/90-R (IČO: 62691708).
(2)Zákon č.216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
(3)Např. "Muster-Geschäfts- und Verfahrensordnung der Schiedsstelle für das
Kraftfahrzeuggewerbe" - ZDK a ADAC (SRN)
|
