Legislativa EU
V souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září
2000 o vozidlech s ukončenou životností, s Rozhodnutím Komise ze dne 27. června
2002 ("Příloha II") a s Rozhodnutím Komise ze dne 27. února 2003 nelze již pro
vozidla s dovolenou hmotností do 3,5 t s typovým schválením po 1. 7. 2003 ve
výrobě a pro všechna vozidla bez ohledu na typové schválení do uvedeného
hmotnostního limitu v rámci servisu používat po 1. červenci 2005 olověná
vyvažovací tělíska. Poněkud paradoxně se tento zákaz "olova" netýká vozidel s
dovolenou hmotností nad 3,5 t (nákladní automobily, autobusy atd.) a neplatí
také pro motocykly. Tedy do úvahy přicházejí jen osobní a lehké užitkové
automobily.
Ačkoliv někteří výrobci olověných vyvažovacích tělísek, jejich prodejci,
pracovníci pneuservisů i autoservisů stále očekávali, že celá záležitost nebude
"tak horká" a zákaz nakonec platit nebude, jejich naděje postupně pohasínaly.
Alespoň ještě v polovině května 2005 Ministerstvo životního prostředí, které je
kompetentní vzhledem k výše uvedené Směrnici EP a Rady, žádnou "dočasnou" úlevu
pro Českou republiku nepředpokládalo.
Místo olova zinek
Evropští výrobci vyvažovacích tělísek se rozhodli, že olovo nahradí zinkem. Není
to jednoznačně výhodná volba. Olovo má totiž větší specifickou hmotnost (11,3
g/cm3) než lehčí zinek (7,1 g/cm3) a tak zinková tělíska vyjdou větší než
olověná o stejné hmotnosti. To není zanedbatelné, stejně jako vyšší cena
zinkových vyvažovacích tělísek (zřejmě více než trojnásobek).
Problém je v tom, že každé zinkové tělísko musí být kvůli zabránění koroze
opatřené práškovou povrchovou úpravou. Nechráněný zinek by měl za následek
silnou kontaktní korozi. Na druhou stranu olověná tělíska pro použití na kolech
z hliníkových slitin také měla ochrannou povrchovou úpravu. Pro zinek ostatně
svědčí i recyklační důvody.
Z hlediska bezpečnosti je zinek lepší než olovo. Bod tavení zinku (419 °C) je
bezmála o 100 °C vyšší než olova (327 °C). Při kritických teplotách ohřevu disků
od brzd má tedy zinek oproti olovu nemalou teplotní rezervu.
Proč se místo zinku nerozhodlo o použití třeba ocelových vyvažovacích tělísek?
Specifická hmotnost oceli (7,85 g/cm3) by byla o něco lepší než u zinku a o bodu
tavení oceli (cca 1500 °C) ani nemluvě. Jenomže ocelová vyvažovací tělíska by
představovala neúnosné bezpečnostní riziko. Pokud by se nechtěně uvolnila, mohlo
by za určitých okolností dojít až k zablokování kola vzpříčeným tělískem v
součástech brzdového systému. Takové nebezpečí je u měkkých kovů (olovo, ale i
zinková slitina) o hodně menší nebo nepřichází vůbec do úvahy.
Použití zinkových vyvažovacích tělísek
Pro pneuservis nebo autoservis nepředstavují zinková tělíska žádnou podstatnou
změnu. Budou dražší a servis bude muset hodně přemýšlet, zda bude v rámci
určitých služeb zákazníkům nabízet zinková tělíska (jako někdy olověná) zdarma.
Jinak však je montáž/demontáž zinkových tělísek shodná s olověnými. Není tedy
nutné uvažovat o koupi nějakých jiných zařízení – ať už jde o zouvačky nebo
vyvažovačky pneumatik.
Od 1. července 2005 by tedy měly jak pneuservisy, tak autoservisy začít používat
pro vyvažování kol osobních a lehkých užitkových automobilů výhradně zinková
tělíska. Kdo bude tuto povinnost kontrolovat? Nebude to Ministerstvo životního prostředí, ale kontrolní aparát Ministerstva dopravy, potažmo kontrolní orgány České obchodní inspekce.
Aktuální praxe
Je jasné, že od 1.7.2005 ze zákona nelze používat v pneuservisech/autoservisech pro osobní a lehké užitkové automobily olověná vyvažovací tělíska. Pokud ale jde o dočerpání starých zásob olověných vyvažovacích tělísek v pneuservisech/autoservisech, pak je to možné, protože pojem "používat" má ve výkladu exaktnější podobu "uvádět na trh". Pneuservisy/autoservisy tedy nesmí po 1.7.2005 olověná vyvažovací tělíska pro kola osobních a lehkých užitkových automobilů nakupovat, ale mohou tato tělíska montovat až do vyčerpání zásob pořízených před 1.7.2005.
|
